Ženskou reprezentaci čeká trénink, trénink a zase trénink

Ženská reprezentace v basketbalu 3x3 má od této sezóny nového trenéra, kterým se stal Radek Šnábl. Ten se rozhodl změnit systém přípravy a s týmem se chystá na blížící se kvalifikaci o evropský šampionát.

Jaké jsou hlavní cíle a představy se kterými jste ženské týmy 3x3 převzal?

Můj osobní cíl je zčásti obecný a zčásti výsledkový. Vzhledem k tomu, že současný ženský tuzemský basket (a je teď jedno jestli pětkový nebo trojkový) strádá, tak bych chtěl přispět k tomu, aby se naše hráčky začaly vracet do povědomí basketbalového světa jako ceněné kvalitní hráčky. V dnešní době prakticky neexistují hráčky na pozici 1,2 nebo 3 o které by byl ve vyspělých basketbalových státech zájem. Pokud je o naše hráčky zájem, tak jde většinou o holky kolem 190 cm, což je parametr, který je samozřejmě pro basket důležitý, ale není výsledkem toho, že by je to někdo naučil. Když jsem se ptal holek, které před pár lety uspěly na 3x3 U18, proč se na mezinárodní scéně následně neprosadily v kategorii U21, tak odpověď byla upřímná a zdrcující: neumíme hrát 1 na 1 a proto, když nám odejde střelba, tak se neumíme prosadit. Když jsem se opačně zeptal trenérů mezinárodně úspěšných ženských klubů, tak se vlastně odpověď shoduje: vaše holky sice umí určený signál, ale neumí basket. Pokud jde o výsledky týmů, tak to je jednoduché. Cílem je rating v každé kategorii tak, abychom nemuseli podstupovat kvalifikace, ale byli přímo nasezeni do turnajů.

Co se s tím dá podle vás dělat?

Zkusil jsem za uplynulé dva měsíce aplikovat velice staromódní metodu. Trénink, trénink a zase trénink. Prakticky neexistuje běhání bez míče, tréninky trvají běžně více než tři hodiny, rozvíjíme především práci s míčem, taktika počká. A aby holky demonstrovaly, že chtějí pracovat, tak velká část tréninků začíná v sedm ráno, nebo naopak po osmé večer. Za odměnu pak mají holky jednou za dva týdny trénink v „normálním čase“. První test přijde na konci června při kvalifikaci o Mistrovství Evropy. Tým složený čistě z hráček domácí ligy a bez jakýchkoliv mezinárodních zkušeností se postaví týmům, které táhnou hráčky týmů, které pravidelně hrají Euro cup. Taktika je jasná už teď. Každý od nás bude čekat pobíhání po trojkovém oblouku a střelbu z dálky. My budeme hrát agresivní hru s míčem přímo do koše založenou na vynikající práci s míčem. Teprve pokud nedokážeme hráčku přehrát a vytvořit přečíslení, pomůžeme si kombinací. Holky jsou z toho zatím dost vyvalené, na jednu stranu říkají, že se jim to strašně líbí, ale na druhou stranu stále vidím jejich obavy vytvořené roky, kdy se po nich chtělo hlavně nezkazit a hrát podle šablony. Samozřejmě mi pomáhá fakt, že holky vědí, jakým způsobem se mnou pracovala poslední rok Petra Malíková, u které tento trénink vedl k tomu, že byla po minulé sezóně tuším čtvrtá nejlepší česká hráčka ŽBL podle bodů. 

Kdo jsou tedy hráčky, na kterých chcete stavět?

Pro období nejbližšího olympijského cyklu se tým rýsuje v celkem logické struktuře. Tým má „tažné“ jádro holek v nejlepším věku, skupinu holek U23 a skupiny nadějných holek U21 a mladších. Holky, které nastoupí v kvalifikaci o ME jsou Pamela Effangová, která roste ve vynikající rozehrávačku, Tereza Motyčáková, která hraje ve své vlastní basketbalové kategorii „power guard“, Gabriela Mervínská, která v mých očích tvrdě pracuje na přerodu z české hroudy v moderního centra a Anička Rylichová, která byť věkem stále U23, tak ukazuje mimořádný potenciál. Když videa z mých tréninků v poslední době viděli kolegové různě po světě, tak právě „Ryli“ vzbudila největší pozornost řady trenérů. Do této skupiny samozřejmě patří i Tereza Kracíková a také Monika Satoranská. Pokud se bude chtít (a já doufám, že ano) po mateřské dovolené vrátit na kurt, tak bude mít veškerou kompetenci i čas všech trenérů 3x3 plně k dispozici. 

Druhý věkový sled pak tvoří jednak holky z bývalých výběrů 3x3 U18, a jednak hráčky, se kterými dlouhodobě pracuji. O Petře Malíkové jsem už mluvil, to je jeden z našich největších současných talentů na pozici combo guard. Stejně tak má obrovský potenciál Lucie Svatoňová a Eliška Brejchová.  A musím zmínit i Elišku Hálovou. Tuhle holku já vidím hodně jinak než velká část kolegů. Možná nemá v tuto chvíli úplně perfektní ball handling, ale má něco, co české hráčky postrádají dlouhodobě – sebevědomí podložené tím, že prostě umí dát koš.

Jaké jsou tedy cíle ženské reprezentace pro nejbližší období?

Tak ještě minulý týden bych řekl, že kromě kvalifikace o ME žen nás v nejbližším období nečeká nic extra. Ale situace se za poslední týden dramaticky změnila takřka ve všech kategoriích, takže nyní to naopak vypadá, že každá kategorie bude mít svůj vlastní vrchol.

Autor:
Reklama
Detail článku - Hynudai