V LA 2028 už chceme být! Mluvíme o tom pořád

S reprezentačním výběrem má čerstvě za sebou malou olympiádu, tedy Evropské hry v Krakově. Ovšem s tím se ostravský forward Kevin Týml nehodlá spokojit a s dalšími parťáky cílí na jeden sen. Ten se jmenuje LA 2028. Ano, letní olympijské hry „v Hollywoodu”.

K nim však povede ještě daleká cesta - i pro aktuální elitní českou sestavu 3x3 ve složení Matěj Snopek, Michal Svoboda, Vojtěch Sýkora a právě Týml. Hry příští rok v Paříži se ještě českých barev týkat nebudou, neboť chybí specializovaný celek, který by pravidelně objížděl největší a nejvíce bodově honorované challengery a turnaje World Tour. V plánu ale podle šéfa mužských složek Ondřeje Dygrýna je, aby v roce 2027, tedy rok před olympiádou v Los Angeles, existovalo už šest kvalitních sestav, které se o průnik na Hry budou bít.

Jedním z kroků vedoucích k vyšším metám byl i turnaj na Evropských hrách, kde česká skvadra složená z ostravských a píseckých zdrojů dobyla cenné šesté místo. O velkoakci pro dosud rekordních 7000 účastníků, z níž mu prý až padala brada, nyní 21letý křídelník Týml (na snímku s číslem 13) promluví už jako ostřílený závodník trojkové hry.

Kevine, bylo šesté místo očekávaným výsledkem, nebo dokonce něčím víc, či naopak míň?
Před odjezdem do Krakova jsme si říkali, že budeme rádi za vyrovnané zápasy, ale jak přišly první tréninky, a viděli jsme soupeře, tak jsme si to nastavili, že je chceme porazit a to se i stalo. Měli jsme to ve skupině 3-0, šli z prvního místa, a to jsme fakt nečekali. Před turnajem bysme šesté místo nepředpokládali, ale během něj už to pak bylo zklamání, jak to ve čtvrtfinále dopadlo.

Co se vám při vítězstvích ve skupině nad Nizozemskem, Izraelem a Francií dařilo?
Hlavně obrana. Chtěli jsme si každý chodit za svým hráčem, což se dařilo. Soupeři pak nevěděli, jak v nájezdu zakončit, protože jsme je dobře vykrývali. A držela nás i střelba z dálky.

Vítr tedy nefoukal?
Nefoukal, přesně tak.

Čím to, že se vaše jízda vzápětí zadrhla ve čtvrtfinále s Němci?
Myslím, že už jsme se viděli v zápase o medaile a hodně to podcenili. Říkali jsme si, jak na ně máme, že je porazíme v suchém triku a dopadlo to tak, že jsme se začali hádat a pak to chtěl každý spasit sám. Vybrali jsme si na to špatný zápas.

Jaká kvalita hráčů a týmů se dala na Evropských hrách potkat?
Nebyla to ta nejvyšší možná kvalita, někteří hráči dávají přednost jiným turnajům, ale byli tam i hráči světové kvality. Včetně nás bych řekl, že tam tak pět zemí mělo to nejlepší.

Je vaše sestava už ustálenější první reprezentační skvadrou?
V mužích asi ano, příliš dalších hráčů tady není. Tři z nás ale pořád budou hrát i Nations League do 23 let. Jen Michal Svoboda je o něco starší.

V jakém prostředí se v Krakově hrálo?
Nebylo to úplně v centru, ale pohybovalo se tam hodně lidí. Nicméně na to, že mělo být vyprodáno, jsem čekal, že bude hlediště plnější. Bylo pro nějakých 700 lidí a mohla být zaplněná tak polovina. Ostatní čeští sportovci se na nás ale chodili dívat a udělali super atmosféru.

Na Hrách se mělo objevit až 7000 sportovců a mělo jít zatím o největší Evropské hry. Bylo tohle číslo už hodně znát?
Já ještě nikdy nic takového nezažil a musím říct, že to bylo nepopsatelné a fakt jsem si to užil. A být na olympiádě, to už nevím, protože i tady jsem měl pocit, že tam „sebou někde praštím”, bylo to fakt úžasné. Polští pořadatelé to pojali velkoryse. Třeba při návratu ze sportovišť na ubytování, kdy jsme bydleli na jedné vysokoškolské koleji ještě s Rakušany a dalšími týmy, tam bylo strašně moc kontrol, ale celkově to vypadalo skvěle. Poláci tou akcí hodně žijí, jejich zápasy byly vyprodané a kvůli tomu jsme ani na naše utkání nemohli pořádně sehnat lístky pro naše rodiny. Bylo mi pak jen trochu líto, že domácí chodili hlavně na polské zápasy.

Existovalo v Krakově i nějaké české centrum?
Jo, byl tam český dům, kde jsme byli dvakrát, přičemž jednou jsme tam slavili narozeniny našeho trenéra Martina Nováka.

I na Evropských hrách platilo, že na ně nesměli Rusové a Bělorusové?
Na zahájení jsem zahlédl jednu zvláštní vlajku, ale myslím, že to bylo bez obou zemí.

Vy jste hráli i o přiblížení se šanci na olympiádu?
Trenér nám říkal, že tady jsme o ni nebojovali. My už na průnik do Paříže, což bude příští rok, šanci prakticky nemáme, ale v Los Angeles 2028 už chceme být.

Je to reálné?
Hlavně já s Michalem Svobodou o tom mluvíme pořád (usmívá se), fakt bysme se tam chtěli podívat. Jistě záleží, jak se 3x3 bude v Česku dál rozvíjet. Kdybysme ale dál pokračovali s tímhle týmem, tak myslím, že je velká šance.

Může tomu pomoct i zvažovaná zimní soutěž v Česku?
O zimní tour zatím nic nevím (tato varianta se debatuje, otázkou je rok, kdy by měla být zahájena - pozn.), ale letos se rozšířila letní tour, kdy se přidaly čtyři turnaje uzavřené pro kategorii Profi (pro profesionální ligové hráče pětkového basketbalu) a to mělo dobrou kvalitu, účastnili se toho dobří hráči z NBL a dál to chce čas.

Co vás teď v létě čeká dál?
Budou to akce Nations League U23, kde doufám, že se kvalifikujeme do finálového turnaje. V září pak bude mistrovství Evropy dospělých, kam jsme se už kvalifikovali. Díky vítězství v české Profi tour jsme se kvalifikovali i na challenger do Švýcarska, kde pokud bysme vyhráli, bysme se dostali na turnaj World Tour. Pak přijde finále standardní Chance tour, odkud se vítěz dostane na další challenger, což bysme taky chtěli vyhrát. Teď v sobotu jedeme na turnaj na Slovensko a trenér nám posílal i informace o challengerech v Kanadě a Mongolsku, což se teď řeší. A pak bysme měli nastoupit i na World Tour v Praze (tým bude startovat na divokou kartu - pozn.)

Mimochodem, vy tři z Nové huti v Ostravě pokračujete i do další sezony?
Matěj Snopek a Michal Svoboda ano, já ještě nevím.